Následující řádky slouží pro základní orientaci v oblasti placení pojistného na zdravotní pojištění v právních podmínkách zdravotního pojištění od 1. 1. 2016, a to jak zaměstnavateli, tak samoplátci, kterými jsou ve zdravotním pojištění osoby samostatně výdělečně činné a osoby bez zdanitelných příjmů.
Bližší podmínky naleznete v příslušných ustanoveních základních zákonů zdravotního pojištění (zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění (dále jen "ZVZP"), a zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění (dále jen "ZPVZP").
Zzaměstnavatelé
Vyměřovací základ zaměstnance a částku pojistného v nulové hodnotě registrujeme v situacích, kdy po celé rozhodné období (kalendářní měsíc) například trvá:
-
překážka v práci na straně zaměstnance – nemoc (dočasná pracovní neschopnost), karanténa, mateřská nebo rodičovská dovolená, ošetřování dítěte mladšího 10 let nebo jiného člena domácnosti a další dle § 191 ZP a násl.
-
neplacené volno nebo neomluvená absence u zaměstnance uvedeného v ustanovení § 3 odst. 8 ZPVZP., například se jedná o osobu, za kterou je současně po celý kalendářní měsíc plátcem pojistného stát,
-
výkon funkce člena statutárního orgánu bez příjmu.
I když se žádné pojistné neplatí, započítává se taková osoba do celkového počtu zaměstnanců uváděného na Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele, neboť se jedná o zaměstnance (pracovněprávní vztah trvá).
Pokud při trvající dohodě o pracovní činnosti nedosáhne příjem 2 500 Kč nebo u dohody o provedení práce nepřevýší 10 000 Kč, nejedná se v příslušném kalendářním měsíci z pohledu zdravotního pojištění o zaměstnání a ze zúčtovaného příjmu se pojistné neplatí. Při trvající dohodě musí být osoba jako zaměstnanec na takový měsíc odhlášena. Pojistné na zdravotní pojištění se neodvádí ani tehdy, pokud se osoby nepovažují z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance podle bodů 1. – 7. § 5 písm. a) ZVZP.
Osoby samostatně výdělečně činné
OSVČ není povinna platit v roce 2016 zálohy na pojistné v případech, kdy:
-
je při souběhu se zaměstnáním podnikatelská činnost vedlejším zdrojem příjmů,
-
se v prvním kalendářním roce podnikání jedná o osobu, za kterou je plátcem pojistného i stát,
-
byla po celý kalendářní měsíc uznána neschopnou práce nebo jí byla nařízena karanténa podle zvláštních právních předpisů,
-
za ni platí pojistné stát, resp. pro OSVČ neplatí minimální vyměřovací základ, a podle výsledků samostatné činnosti za rok 2015 jí v roce 2016 nevznikla – od měsíce podání Přehledu – povinnost platit zálohy proto, že za rok 2015 byla ve ztrátě,
-
pro ni neplatí zákonné minimum a na základě podané žádosti jí byla snížena výše zálohy na nulovou hodnotu (v roce 2016 je průběžně ve ztrátě),
-
má jako autor pouze příjmy zdaňované přímo subjektem, který je vyplácí (maximálně 10 000 Kč měsíčně). Za těchto podmínek není pojištěnec ve zdravotním pojištění OSVČ.
Podotýkám, že žádné pojistné neplatí "státní pojištěnci" za podmínky, že nejsou výdělečně činní.
Z výše minimální mzdy 9 900 Kč, platné od 1. 1. 2016, se při sazbě 13,5 % odvíjí platba pojistného 1 337 Kč:
