dnes je 21.11.2024

Input:

Jaké změny přináší rok 2024 v daňové oblasti - krátce a stručně

2.2.2024, Zdroj: Ministerstvo financíDoba čtení: 15 minut

Ministerstvo financí připravilo na rok 2024 řadu novinek nejen v souvislosti s konsolidačním balíčkem. Od roku 2024 budou občané moci využít nové produkty v penzijním spoření, a firmy budou moci vést účetnictví v cizích měnách.

Změny s účinností od 1. 1. 2024:

Snížení prahu 23% sazby zálohy daně z příjmů fyzických osob ze čtyřnásobku na trojnásobek průměrné mzdy

Od 1. 1. 2024 je limit příjmů, od kterého se platí 23% sazba daně, namísto 4násobku průměrné mzdy začínat na 3násobku průměrné mzdy. Rozšiřuje se tím množina vysokopříjmových poplatníků, kteří platí 23% sazbu daně z příjmů. Jde o solidární krok, aby se i vysokopříjmoví poplatníci více podíleli na konsolidaci veřejných financí. 

Do konce roku 2023 zaměstnanec platil 23% daň z příjmů, které přesahovaly částku 161 296 Kč. Do této sumy platil 15% daň. Od 1. 1. 2024 je tato částka zhruba ve výši 131 901 Kč.

Omezení slevy na dani na manžela/manželku

Od 1. 1. 2024 došlo k parametrickému omezení slevy na dani na druhého z manželů ve společné domácnosti, která se nově uplatní výhradně na ty, kteří pečují o dítě pouze do 3 let věku. Hlavním důvodem omezení je, že stávající nastavení výjimky odrazovalo poplatníky od vstupu na trh práce a započetí významnější výdělečné činnosti, protože při překročení limitní hranice příjmů nárok na slevu zanikla.

Zrušení slevy na dani na studenta 

Hlavním důvodem zrušení slevy na dani na studenta od 1. 1. 2024 byla její nízká efektivita vůči klasickým studentům, kterým by v principu postačovala standardní sleva na poplatníka, která plně eliminuje zdanění u výdělku 205 600 Kč ročně, což odpovídá průměrnému měsíčnímu přivýdělku ve výši cca 17 100 Kč. Tj. dodatečnou slevu na studenta využili jen ti studenti, kteří vydělávali částky vyšší, naopak slabě finančně saturovaní studenti tuto slevu nevyužili vůbec. Zrušení slevy na studenta současně přispělo k omezení nežádoucí situace, kdy osoby využívali status studenta pouze formálně (tj. jsou ke studiu zapsáni, ale vzdělávací instituci nenavštěvují).

Zrušení tzv. školkovného

Hlavním důvodem zrušení slevy na dani za umístění dítěte do předškolního zařízení od 1. 1. 2024 je, že benefit zpravidla uplatňovaly středně a vysokopříjmové skupiny obyvatel s dostatečně vysokým základem daně, zatímco ti nízkopříjmoví např. samoživitelé pracující na částečné úvazky po uplatnění ostatních slev tuto podporu zpravidla pro nízký základ daně nevyužili. Při sazbě DPFO 15 % odpovídala částka základní slevy na dani na poplatníka, tj. 30 840 Kč ročně, základu daně ve výši 205 600 Kč. Přepočtem na měsíc šlo o příjem cca na úrovni minimální mzdy pro rok 2023. Pro tyto nízkopříjmové skupiny poplatníků tedy školkovné žádnou výhodou nebylo, protože si ho vzhledem k nízké dani nemohly uplatnit. Školkovné je proto dobrým příkladem toho, že daňové nástroje nejsou vždy nejvhodnějším nástrojem realizace sociální politiky. Počítá se s tím, že současně dojde ke zvýšení kapacity předškolních zařízení.

Omezení osvobození nepeněžních benefitů zaměstnancům

Všechny do konce roku 2023 od daně osvobozené nepeněžní benefity, které zaměstnavatel zaměstnanci poskytl, budou od 1. 1. 2024 osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob za dané zdaňovací období na straně zaměstnance pouze do výše poloviny průměrné mzdy (aktuálně 21 984 Kč ročně), která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o 2 roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto vyměřovacího základu. Zaměstnanec bude moci nadále čerpat např. příspěvek na zájezdy, kulturní nebo sportovní akce, na tištěné knihy apod. U příspěvku zaměstnavatele na stravování zaměstnance dochází ke sjednocení podmínek pro osvobození takového příspěvku, tj. bez ohledu na jeho formu.

Změny v oblasti FKSP 

Od 1. 1. 2024 došlo ke snížení prostředků, resp. základního přídělu do Fondu kulturních a sociálních potřeb (FKSP) o polovinu, tzn. z 2 % na 1 % z objemu nákladů zúčtovaných na platy/mzdy.  Novinkou bude také, že nejméně polovina základního přídělu do fondu bude povinně určena na podporu produktů na zabezpečení ve stáří zaměstnanců. 

Úprava odvodové zátěže OSVČ

V souladu s doporučeními z NERV a řadou dalších ekonomických expertů se od 1. 1. 2024 zvýší odvody OSVČ. Konkrétně v letech 2024-2026 vzroste minimální vyměřovací základ pojistného na sociální pojištění OSVČ z 25 % na 40 % průměrné mzdy, tj. o 5 procentních bodů ročně, čímž se přiblíží minimální vyměřovací základ na úroveň minimální mzdy. Zároveň budou OSVČ platit pojistné nejméně z 55 % namísto 50 % základu daně. Zdaněny jsou obě skupiny (zaměstnanci i OSVČ) stejně sazbou daně 15 % pro základ daně do 36násobku průměrné mzdy a 23 % pro část základu daně přesahujícího 36násobek průměrné mzdy. U zaměstnanců je základem daně tzv. hrubá mzda, u OSVČ je pak základem daně rozdíl mezi příjmy a výdaji.

 

2023

2024

2025

2026

Minimální vyměřovací základ

25 %

30 %

35 %

40 %

Vyměřovací základ

50 %

55 %

55 %

55 %

Zvýšení daně z nemovitých věcí

Sazby daně z nemovitých věcí se od 1. 1. 2024 zvýší průměrně o 80 % s pozitivním dopadem na inkaso této daně ve výši 10 mld. Kč. V rámci navýšení sazeb daně se mění také zvýšení daně ze 2 Kč na 3,50 Kč za 1 m2 nebytového prostoru užívaného k  podnikání. Nově se toto zvýšení daně ze staveb a jednotek aplikuje i na všechny místnosti v obytných domech a jednotkách (bytech) sloužící k podnikání v oboru ubytování bez ohledu na to, zdali se jedná o nebytový prostor. 

Dále došlo ke zvýšení minimální celkové daně za spoluvlastnický podíl na nemovité věci, která nově činí 90 Kč. Zároveň dochází ke zvýšení hranice minimální výše daně, kterou je poplatník povinen uhradit, na 50 Kč.

Zavedení inflačního koeficientu

Nově se od 1. 1. 2024 zavádí inflační koeficient, kterým se násobí výsledná daň z pozemků a výsledná daň ze staveb a jednotek. Pro zemědělské pozemky je inflační koeficient vždy 1, protože při stanovení základu daně u těchto pozemků se již inflace zohledňuje. Změnu inflačního koeficientu bude vyhlašovat MF formou sdělení zveřejněného ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv do 30. 6. kalendářního roku, který bezprostředně předchází zdaňovacímu období. Meziročně může dojít ke zvýšení inflačního koeficientu maximálně o 20 % (tj. o jednu pětinu).

Na zdaňovací období roku 2024 je inflační koeficient stanoven na základě přechodných ustanovení zákona o dani z nemovitých věcí ve výši 1.

Zdanění garáže a budovy pro rodinnou rekreaci na základě zápisu v katastru

Od 1. 1. 2024 dochází k novému navázání budov garáží a domů sloužících k rodinné rekreaci na zápis v katastru nemovitostí. S výjimkou případů, kdy je daná nemovitá věc využívána k podnikání, tak nebude skutečný způsob jejího využití podstatný a budova bude zdaněna podle způsobu využití evidovaného v katastru nemovitostí. Budova zapsaná v katastru nemovitostí jinak než budova pro rodinnou rekreaci nebo garáž, bude zdaněna jako ostatní zdanitelná stavba, a to i když byla do konce roku 2023 zdaňována podle užívání jako budova pro rodinnou rekreaci nebo jako garáž. V případě, že by budova nebyla v katastru nemovitostí vůbec evidována, bude nadále rozhodující způsob jejího faktického využití. 

Rozšíření okruhu případů, kdy poplatníkem daně z nemovitých věcí bude uživatel nemovité věci

Od 1. 1. 2024 bude uživatel nemovité věci poplatníkem daně z nemovitých věcí nově i v případech, kdy vlastník zdanitelné budovy nebo jednotky není znám, nebo s nemovitou věcí hospodaří podle zákona Státní pozemkový úřad nebo Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.

Vyjmutí vodních ploch z předmětu daně z nemovitých věcí

Od 1. 1. 2024 došlo ke kompletnímu vyjmutí vodních ploch z předmětu daně z nemovitých věcí. Oproti stavu do konce rokku 2023 tak již předmětem daně nebudou rybníky sloužící k intenzivnímu a průmyslovému chovu ryb. Kvůli této změně nebudou dotčení poplatníci povinni podávat daňové přiznání.

Nová sazba daně z nemovitých věcí pro nevyužitelné pozemky

Pozemky druhu „ostatní plocha“ se způsobem využití pozemku neplodná půda, zamokřená plocha, mez, stráň nebo zeleň budou od 1. 1. 2024, tedy zdaňovacího období roku 2024, zařazeny do tzv. skupiny „nevyužitelných ostatních ploch“ a použije se u nich sazba daně 0,08 Kč za m2. Dochází tak ke snížení zdanění u těchto pozemku ve srovnání se stavem do konce roku 2023. Obec bude moci tyto pozemky a pozemky se způsobem využití jiná plocha obecně závaznou vyhláškou od daně zcela osvobodit.  Poplatník nemusí kvůli této změně podávat daňové přiznání.

Změny v osvobození pozemků od daně z nemovitých věcí  

Osvobození od daně z nemovitých věcí se od 1. 1. 2024 rozšiřuje nově na případy pozemků, které jsou zatíženy právem stavby ve prospěch obce, na jejímž území se nacházejí. 

Zároveň se rozšiřuje osvobození pozemků tvořících jeden funkční celek se zdanitelnou stavbou nebo zdanitelnou jednotkou, které slouží vymezeným veřejně prospěšným právnickým osobám nebo zařízením o další osoby resp. zařízení.

Naopak se ruší osvobození pozemků a staveb sloužících k nakládání s odpady, typicky skládek. 

Zpřesnění stanovení základu daně u bytových jednotek 

Podlahová plocha bytové jednotky bude určena podle údaje evidovaného v katastru nemovitostí od 1. 1. 2024. Pokud nebude podlahová plocha v katastru evidována, bude se vycházet z prohlášení vlastníka a v případě jeho absence ze skutečného stavu.

Omezení osvobození stravenek

V roce 2023 byly stravenky na rozdíl od stravenkového paušálu na straně zaměstnance osvobozeny od daně bez limitu, čímž mohly tyto stravovací benefity činit řádově i stovky korun denně (tzv. manažerské stravenky). Podmínky pro osvobození příspěvku zaměstnavatele na stravování zaměstnanců se od 1. 1. 2024 sjednotí tak, že i stravenky budou na straně zaměstnance od daně z příjmů fyzických osob osvobozeny do zákonem stanoveného limitu. V souvislosti s tím došlo i k úpravě stravovacího paušálu tak, aby ho mohly adekvátně čerpat i osoby na delších pracovních směnách.

Zrušení zvýhodnění u zaměstnaneckých bytů a rodinných domů

V roce 2023 platilo, že pokud zaměstnavatel zaměstnanci poskytoval nepeněžité plnění, považovala se za příjem zaměstnance částka, o kterou byla úhrada zaměstnavateli nižší, než jaká by byla obvyklá cena bez

Nahrávám...
Nahrávám...