Nejvyšší správní soud se v rozsudku ze dne 15. května 2023, č. j. 4 As 17/2023-34, zabýval otázkou povahy řádného označení sídla podnikatele, konkrétně požadavku na jeho viditelnost. Zároveň v uvedeném rozhodnutí vyložil, jak je to s řádným označením živnostenské provozovny.
V daném případě rozhodnutí soudu předcházely následující okolnosti: žalovaný správní orgán byl názoru, že objekt (rodinný dům) není řádně označen sídlem společnosti (žalobkyně). Označení nebylo patrné na vstupních vrátkách, na oplocení, na fasádě domu či za jeho okny. Označení se nacházelo u vchodových dveří do domu, které nebyly vidět z ulice. Žalovaný vyvodil odpovědnost žalobkyně za přestupek zejména na základě teleologického výkladu § 31 odst. 2 živnostenského zákona, podle něhož je „podnikatel povinen viditelně označit obchodní firmou, popřípadě názvem, nebo jménem a příjmením a identifikačním číslem osoby, bylo-li přiděleno, objekt, v němž má sídlo, liší-li se od bydliště, (...)“. Naznal, že požadavek tohoto ustanovení může být splněn pouze v případě, že je označení sídla viditelné z veřejně přístupného místa. Takové označení by podle jeho názoru splňovalo účel tohoto ustanovení, a to transparentnost podnikatelského prostředí vůči orgánům státní správy a třetím osobám. Žalobkyně však byla opačného názoru, a to že její sídlo bylo řádně označeno ve smyslu § 31 odst. 2 živnostenského zákona, proto se obrátila se správní žalobou na krajský soud.
Krajský soud dal žalobkyni za pravdu v tom, že požadavek na viditelnost označení sídla může být splněn i za situace, kdy toto označení není viditelné z veřejně přístupného místa. Takový požadavek totiž zákon výslovně neobsahuje a nelze takovou povinnost dovozovat pomocí jeho výkladu. Podle krajského soudu je totiž nutno rozlišovat mezi zákonnými požadavky na označení sídla a provozovny (§ 17 odst. 7 živnostenského zákona). Na označení provozovny zákon klade vyšší nároky, které nelze vztahovat na označení sídla. Musí být totiž označena nejen viditelně, ale i trvale a zvenčí.
Nejvyšší správní soud se v dané věci vyjádřil v zásadě obdobně jako krajský soud, i když některé závěry podřízeného soudu korigoval. Uvedl, že živnostenský zákon klade na označení provozovny jiné, vyšší nároky než na označení sídla. Oba druhy označení tedy nelze pojmově a obsahově směšovat. Živnostenský zákon (kromě obsahových náležitostí označení) totiž počítá se třemi parametry správně provedeného označení provozovny – viditelností, trvalostí a provedením zvenčí (tedy zejména na exteriéru budovy). V posuzovaném případě Nejvyšší správní soud uzavřel, že označení sídla je možné považovat za viditelné tehdy, je-li viditelné z veřejně přístupného místa (veřejného prostranství), nebo z místa, k němuž je zajištěn přístup veřejnosti.
Z uvedeného rozsudku, který je dostupný na stránkách Nejvyššího správního soudu https://www.nssoud.cz/, lze shrnout především následující:
Označení provozovny musí splňovat:
- Parametr viditelnosti,
- přičemž tato viditelnost musí být trvalá, neboť označení musí být na provozovně trvale umístěno;
- Označení musí být kromě toho umístěno zvenčí provozovny(tj. zejména zvenčí budovy nebo zvenčí místnosti v budově, kde má provozovnu více podnikatelských subjektů tak, aby zejména spotřebitel nemusel označení hledat a nemusel překonávat žádnou překážku).
Všechny tři parametry musí být splněny současně a splnění jednotlivých parametrů se vzájemně ovlivňuje. Za správně provedené označení provozovny například není možné považovat takové označení, které je po ukončení otevírací doby sňato z budovy a uloženo do jejího interiéru, neboť není trvale zvenčí a patrně ani trvale viditelné. Otázka přístupu veřejnosti k označení přitom z logiky věci nemůže hrát u označení provozovny roli, protože provozovna je pojmově určena k tomu, aby ji navštěvovala veřejnost. Požadavek na umístění označení zvenčí má tedy spotřebitele, věřitele, orgány veřejné moci či jen prosté kolemjdoucí informovat o skutečnosti, že v daném objektu podniká ten či onen podnikatel a dochází zde k obchodním stykům. Označení provozovny tedy plní funkce přesahující materii živnostenského zákona, neboť jeho účelem je mimo jiné viditelné odlišení objektu s provozovnou od objektů okolních.
Označení sídla podnikatele musí oproti označení provozovny splňovat:
- pouze požadavek viditelnosti.
Základním smyslem povinnosti podnikatele označit sídlo je informovat třetí osoby (veřejnost), že v objektu se nachází sídlo podnikatele (ať již tím je pouze potvrzena informace, kterou o umístění sídla získala třetí osoba z jiných zdrojů – např. z veřejných rejstříků, smlouvy, faktury, doručované zásilky -, nebo tím je kolemjdoucím získána zcela nová informace, o které daná osoba dosud nevěděla z jiného zdroje). Jejím účelem je potvrdit třetí osobě, že se nachází v místě, kde se může pokusit vejít v osobní styk s podnikatelem (skutečnost, zda se v sídle podnikatele zdržuje nějaká osoba oprávněná za něj jednat, je otázkou odlišnou). Není rozhodné, že k takovému osobnímu kontaktu dochází zřídka, či že je vznik takového kontaktu nepravděpodobný. Zákonodárce pro potřebu realizace těchto…
