4.100.37
Postup při nesplnění povinnosti související s kontrolním hlášením dle § 101g zákona o DPH
Ing. Ondřej Babuněk, Ph.D.
§ 101g ZDPH – Postup při nesplnění povinnosti související s kontrolním hlášením
Komentář:
Zákon o DPH doznal změny v § 101g odst. 4 ZDPH v tom smyslu, že byla nově upravena možnost doručování výzev správce daně v souvislosti s kontrolním hlášením jiným způsobem než např. doporučenou zásilkou. Nová úprava se vztahuje převážně na plátce – fyzické osoby, kteří nemají zpřístupněnu datovou schránku. Pokud má plátce zpřístupněnu datovou schránku, pak správce daně doručuje výzvy v souvislosti s kontrolním hlášením primárně do datové schránky plátce (právnické osoby zpřístupněnu datovou schránku mají, a proto se na ně tento způsob doručování prostřednictvím veřejné datové sítě vztahovat až na výjimky nebude). Zákonodárce veden snahou o rozšíření možností elektronického doručování, které je upraveno primárně v daňovém řádu, s tím, že správce daně bude mít i nadále možnost doručovat výzvy vztahující se ke kontrolnímu hlášení prostřednictvím veřejné datové sítě (převážně doručením do e-mailové schránky daňového subjektu) v případě, kdy nedochází k elektronickému doručování podle daňového řádu (např. do datové schránky plátce nebo jeho zmocněného zástupce). Správce daně je nadán možností rozhodnout o způsobu doručení zejména na základě zásady rychlosti daňového řízení. Zákonodárce se domníval, že způsob doručování elektronicky prostřednictvím veřejné datové sítě má smysl pouze, pokud dojde k následné reakci plátce (např. plátce podá na základě výzvy správce daně následné kontrolní hlášení, protože opomněl uvést nějaká plnění do kontrolního hlášení). Zákonodárce očekával, že se využití výše uvedeného způsobu doručení výzev v souvislosti s kontrolním hlášením bude aplikovat zejména, pokud je plátce dle předchozí zkušenosti správce daně "kontaktní" (tj. se správcem daně komunikuje, i když je s plátcem komunikováno např. e-mailem). Zákonodárce předpokládal, že výše uvedený způsob doručování prostřednictvím veřejné datové sítě by byl v případě trvající nesoučinnosti plátce zbytečným mezikrokem, který by šel proti zásadě rychlosti daňového řízení.
Nicméně výše uvedený pohled zákonodárce nelze explicitně dovodit z normativního textu zákona o DPH. Je tak otázkou, zdali je správce daně vázán pohledem zákonodárce vyjeveným v důvodové zprávě, pokud text zákona o DPH tomu neodpovídá. Podíváme-li se do judikatury Nejvyššího správního soudu (v tomto smyslu srov. např. rozsudek ze dne 23. února 2011 ve věci V. M. č. j.: 1 Afs 91/2010-45), pak lze dovodit, že je nutné primárně vycházet z jazykového znění zákona o DPH a je-li důvodová zpráva s jazykovým zněním v rozporu (např. text důvodové zprávy k zákonu hovoří o tom, že je určitá oblast zákona o DPH osvobozena od daně, přičemž text zákona hovoří o tom, že se na tuto oblast osvobození nevztahuje), pak postoj zákonodárce vyjevený v důvodové zprávě využít nelze. Pokud by mělo být aplikováno jazykové znění § 101g odst. 4 ZDPH, pak je zcela na vůli správce daně, zdali doručí plátci výzvu v souvislosti s kontrolním hlášením prostřednictvím veřejné datové sítě (např. e-mailem), kterou plátce správci daně sdělil, nebo doporučenou zásilkou. Nicméně lze ovšem předpokládat, že správci daně k doručování prostřednictvím veřejné datové sítě budou metodicky vedeni v souladu s důvodovou zprávou, a tedy budou plátci doručovat výzvy v souvislosti…
