Nejvyšší správní soud se zabýval situací, kdy byl převáděn nezastavěný pozemek určený k zastavění.
Jde o případ (judikát Nejvyššího správního soudu č.j. 4 Afs 64/2023-44), kdy byly převáděny nezastavěné pozemky, jež se podle územního plánu nacházely v zastavitelné ploše s funkčním využitím obchodně průmyslová zóna. Převodce pozemky nepovažoval za pozemky stavební podle § 56 odst. 2 písm. a) bod 1. zákona o DPH, a to z důvodu absence subjektivního záměru zhotovit na nich konkrétní stavbu a absence potřebného správního úkonu.
Nejvyšší správní soud uvádí, že úmysl smluvních stran představuje pouze jednu z okolností, z níž může vyplývat, že převáděný pozemek je ve skutečnosti určen k zastavění. Podle Nejvyššího správního soudu lze usuzovat, že se zpravidla bude jednat o…