2021.1.1
Zavedení paušální daně pro podnikatele od 1.1.2021
Ing. Ivan Macháček
Zákonem č. 540/2020 Sb. dochází v zákonu o daních z příjmů k nahrazení stávajícího institutu stanovení daně paušální částkou v § 7a ZDP novým zněním § 7a ZDP obsahujícím paušální režim pro určité skupiny poplatníků s příjmy ze samostatné činnosti. Současně dochází v této souvislosti k doplnění a úpravě dalších ustanovení ZDP a dalších souvisejících zákonů.
NahoruZákladní princip paušální daně
Pro paušální režim platí, že poplatník namísto standardních záloh na daň z příjmů placených správci daně, záloh na pojistné na důchodové pojištění placených OSSZ a záloh na veřejné zdravotní pojištění placených zdravotní pojišťovně, bude platit pouze správci daně paušální zálohu. Paušalizaci daně z příjmů a veřejných pojistných mohou využít nejen poplatníci, kteří již k 1.1.2021 provozují činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, ale i poplatníci, kteří tuto činnost zahájí až v průběhu kalendářního roku 2021.
Poplatníkům je umožněno platit uvedená tři plnění dohromady jednou platbou, a to každý měsíc zdaňovacího období ve stejné výši s tím, že při splnění všech podmínek již není nutno po skončení zdaňovacího období nic doplácet ani nevznikají přeplatky a není nutnost podávat daňové přiznání ani pojistné přehledy. Paušální zálohy se spravují podle daňového řádu a jejich správu vykonávají orgány Finanční správy. Tím je zajištěno, že poplatníci mohou všechny zálohy tvořící paušální zálohu platit jednou platbou na jedno místo, tedy na jeden účet u správce daně (na tzv. společný osobní daňový účet). Správce daně vybrané prostředky následně převede na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení a na zvláštní účet veřejného zdravotního pojištění.
Zálohy na pojistné na důchodové pojištění a pojistné na veřejné zdravotní pojištění poplatníka v paušálním režimu se tak budou řídit daňovým řádem, nikoliv příslušným předpisem upravujícím tyto zálohy pro standardní poplatníky. V těchto předpisech bude stanovena pouze výše těchto záloh. V případě záloh na pojistné na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti bude výše záloh odvozená od minimálního měsíčního vyměřovacího základu (25 % průměrné mzdy) zvýšeného o 15 % a v případě záloh na pojistné na veřejné zdravotní pojištění bude výše záloh odvozena od 1/12 minimálního vyměřovacího základu osoby samostatně výdělečně činné (50 % průměrné mzdy). Výše zálohy na daň z příjmů poplatníka v paušálním režimu bude 100 Kč.
NahoruPodmínky pro vstup poplatníka do paušálního režimu
Poplatníkem v paušálním režimu je od prvního dne rozhodného zdaňovacího období poplatník daně z příjmů fyzických osob, který:
a) k 1. lednu rozhodného zdaňovacího období
-
je osobou samostatně výdělečně činnou podle zákona o důchodovém pojištění (§ 9 odst. 2 a odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb.) a zároveň se na něho musí vztahovat právní předpisy ČR upravující důchodové pojištění,
-
je osobou samostatně výdělečně činnou podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění, na kterou se vztahují právní předpisy upravující veřejné zdravotní pojištění a která není vyňata z povinnosti platit pojistné na veřejné zdravotní pojištění z důvodu dlouhodobého pobytu v cizině (§ 5 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb.),
-
není plátcem daně z přidané hodnoty a nemá registrační povinnost k dani z přidané hodnoty, s výjimkou registrační povinnosti identifikované osoby,
-
není společníkem veřejné obchodní společnosti ani komplementářem komanditní společnosti a
-
není dlužníkem, vůči němuž bylo zahájeno insolvenční řízení;
b) ve zdaňovacím období bezprostředně předcházejícím rozhodnému zdaňovacímu období neměl příjmy ze samostatné činnosti převyšující 1 000 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené, příjmy, které nejsou předmětem daně a příjmy, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně;
c) k prvnímu dni rozhodného zdaňovacího období nevykonává činnost, ze které plynou příjmy ze závislé činnosti, s výjimkou příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Poplatník podmínku pro vstup do paušálního režimu nenaplní např. tehdy, pokud je 1. ledna zaměstnán (má uzavřenu pracovní smlouvu zahrnující 1. leden) nebo pokud je 1. ledna společníkem společnosti s r.o., který za svou práci za dané období dostává příjem;
d) podá správci daně oznámení o vstupu do paušálního režimu a to dle § 38lc odst. 1 ZDP do desátého dne rozhodného zdaňovacího období, přičemž § 38lc odst. 5 ZDP stanoví, že oznámení podané po lhůtě je neúčinné, tedy nezpůsobuje vstup poplatníka do paušálního režimu. Oznámení o vstupu do paušálního režimu je formulářové podání, jeho náležitosti jsou uvedeny v § 38lc odst. 4 ZDP.
Pro účely paušálního režimu se za příjmy ze samostatné činnosti považují také úroky z vkladů na účtu, který je podle podmínek toho, kdo účet vede, určen k podnikání poplatníka, ale nepovažují se za ně příjmy z podílu společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti na zisku.
NahoruPodmínky pro stanovení paušální daně
Ustanovení § 7a ZDP upravuje podmínky, za kterých je daň poplatníka daně z příjmů fyzických osob rovna paušální dani, a výši této paušální daně. Daň poplatníka, který je na konci zdaňovacího období poplatníkem v paušálním režimu, je rovna paušální dani, pokud tento poplatník v tomto zdaňovacím období:
a) má pouze
-
příjmy ze samostatné činnosti nepřevyšující 1 000 000 Kč (pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené, příjmy, které nejsou předmětem daně, a příjmy, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně),
-
příjmy od daně osvobozené, příjmy, které nejsou předmětem daně, a příjmy, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně,
-
příjmy z kapitálového majetku, příjmy z nájmu a ostatní příjmy (pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené, příjmy, které nejsou předmětem daně, a příjmy, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně), pokud celková výše těchto příjmů nepřesahuje 15 000 Kč,
b) není plátcem daně z přidané hodnoty a nemá registrační povinnost k dani z přidané hodnoty, s výjimkou registrační povinnosti identifikované osoby, a
c) není společníkem veřejné obchodní společnosti ani komplementářem komanditní společnosti.
Pokud poplatník nesplní některou z uvedených podmínek, bude jeho daň stanovena v obecném režimu, to znamená, že musí podat za dané zdaňovací období daňové přiznání (nevztáhne se na něho fikce podání daňového přiznání zakotvená v § 38lh odst. 1 ZDP) a v něm vyčíslit svou daň podle obecných pravidel (tedy jako rozdíl mezi příjmy a výdaji, vycházet z výsledku hospodaření, případně využít výdaje v paušální výši podle § 7 odst. 7 ZDP).
Pokud poplatníkovi v daném zdaňovacím období plynou příjmy uvedené v § 6 odst. 4 ZDP a poplatník neučinil u plátce daně prohlášení k dani podle § 38k odst. 4, 5 ani 7 ZDP, je daň poplatníka rovna paušální dani, neboť tyto příjmy spadají pod § 7a písm. a) ZDP. V takovém případě poplatník nemůže využít ustanovení § 36 odst. 7 ZDP, protože pokud poplatník naplní podmínky v § 7a ZDP pro daň rovnu paušální dani, nemůže si zvolit, že bude mít daň stanovenu podle obecných pravidel.
NahoruPlatba paušální zálohy
V § 38lk ZDP se uvádí, že poplatník v paušálním režimu platí paušální zálohy na zálohová období. Zálohovým obdobím je pro účely paušálního režimu kalendářní měsíc. Tato paušální záloha zahrnuje:
- zálohu poplatníka v paušálním režimu na daň z příjmů,
- zálohu na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, a
- zálohu na pojistné na veřejné zdravotní pojištění podle zákona upravujícího pojistné na veřejné zdravotní pojištění.
Výše paušální zálohy pro rok 2021 vychází 5 469 Kč měsíčně. V této částce je zahrnuto minimální pojistné na zdravotní pojištění ve výši 2 393 Kč, minimální pojistné na sociální pojištění navýšené o 15 % ve výši 2 976 Kč a daň z příjmů ve výši 100 Kč.
Tato paušální záloha je splatná do dvacátého dne zálohového období, na které se záloha platí.…